Co jsou krycí plodiny? Rozdíl proti meziplodinám, druhy a k čemu slouží

Krycí plodiny jsou rostliny, které se pěstují kvůli půdě, ne kvůli sklizni. Pokrývají ji živým porostem v době, kdy by jinak zůstala holá, chrání ji před erozí, potlačují plevele a zadržují živiny. Pozor na jednu věc. V češtině se stejným výrazem označuje ještě krycí plodina při podsevu, což je něco docela jiného. Tento článek oba významy rozliší, ukáže druhy podle čeledi a vysvětlí, k čemu se která krycí plodina hodí.

Co jsou krycí plodiny?

Jde o rostliny, které se vysévají a záměrně se nesklízejí. Jejich úkolem je pokrýt půdu živým porostem v období, kdy by pole nebo záhon zůstaly bez vegetace. Anglicky se jim říká cover crops a v odborné literatuře se popisují jako plodiny pěstované s několika cíli současně, od ochrany proti erozi až po dodání dusíku.

Podstatné je právě to slovo pokryv. Holá půda trpí, protože ji rozbíjejí kapky deště, odnáší vítr a vyplavují se z ní živiny. Živé listy tlumí dopad srážek a živé kořeny půdu drží na místě. Krycí plodina proto pracuje už jen tím, že na poli roste.

Jaký je rozdíl mezi krycí plodinou, meziplodinou a zeleným hnojením?

Tyto pojmy se v praxi běžně míchají, přitom každý popisuje trochu jinou věc. Krycí plodina je nadřazený pojem pro porost, který kryje půdu. Meziplodina říká, kdy se pěstuje, tedy mezi dvěma hlavními plodinami. Zelené hnojení říká, jak se s porostem naloží. Následující tabulka pojmy srovnává i s termíny, které se objevují v zahraniční literatuře.

Zdroj: zpracováno dle Brant a kol., Meziplodiny (ČZU) a příručky SARE Building Soils for Better Crops.

Vztah mezi pojmy je tedy jednoduchý. Většina meziplodin plní roli krycí plodiny a zároveň se dá využít jako zelené hnojení. Pokud vás zajímá hlavně zařazení porostu mezi dvě hlavní plodiny, projděte si samostatný článek o tom, co jsou meziplodiny a jaké mají přínosy.

Co znamená krycí plodina při podsevu?

Tohle je druhý a v české agronomii starší význam pojmu. Krycí plodina je tady plodina, do které se podsévá jiná kultura, nejčastěji jeteloviny nebo travní směs. Rychleji roste, zastíní povrch a tím chrání mladý podsev, který se pod ní v klidu zakoření. Ve stejné době výrazně brzdí rozvoj většiny plevelů.

Jako krycí plodina se osvědčuje oves, který má vysoké a pevné stéblo, takže poslouží i u vojtěšky. Použít se dá i jarní pšenice nebo směska hrachu s obilninou. Výsev do krycí plodiny přináší lepší vzcházení, nižší zaplevelení a menší riziko poškození po herbicidech. Do podsevu se hodí víceleté jetele, štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá. Pokud zakládáte porost na seno či pastvu, sáhněte po směsi typu jetelotráva.

Jedno omezení je ale dobré znát. Krycí plodina spolehlivě potlačí běžné plevele, na ty nejagresivnější ale nestačí. Oves hluchý, svízel, pcháč, pýr, merlíky nebo laskavce si cestu najdou, takže s nimi počítejte zvlášť.

K čemu krycí plodiny na poli a na zahradě slouží?

Jeden porost obvykle plní hned několik funkcí zároveň. Které z nich převáží, závisí na zvoleném druhu. Následující karty ukazují, co krycí plodiny reálně umí.

Zdroj: funkce krycích plodin dle SARE, Building Soils for Better Crops, a USDA-NRCS, Cover Crop Management.

Jaké druhy krycích plodin se hodí nejvíc?

Druhy se nejlépe třídí podle botanické čeledi, protože právě ta určuje, co porost umí a kam ho v osevním postupu zařadit. Univerzální volbou napříč skupinami je svazenka vratičolistá, která není příbuzná běžným polním plodinám.

Zdroj: členění krycích plodin dle SARE, Building Soils for Better Crops, a Brant a kol., Meziplodiny (ČZU).

V praxi se osvědčují směsi, které kombinují čeledi a vyrovnají tak rizika. Trávy a obilniny zachytí živiny, bobovité je doplní dusíkem a brukvovité přidají hluboký kořen. Pokud řešíte konkrétně půdní patogeny, hodí se cílená fumigační směska.

Kolik dusíku dodají bobovité krycí plodiny?

Bobovité druhy, které vytvoří opravdu bohatý porost, dokážou následné plodině předat více než 100 liber dusíku na akr. V přepočtu jde o zhruba 110 kilogramů na hektar. Klíčová je jedna podmínka. Porost musí stihnout dorůst až do fáze kvetení nebo dál, protože teprve tehdy nasadí plnou zásobu dusíku.

Právě proto se u bobovitých nevyplácí pozdní výsev. Když porost do zimy nestihne narůst, dusíku nasadí zlomek a efekt se vytrácí. Trávy a obilniny se v tomhle chovají opačně. Dusík ze vzduchu nepoutají, umí ale spolehlivě zachytit ten, který už v půdě zůstal po hlavní plodině.

Kdy krycí plodiny sít a kdy je ukončit?

Termín výsevu se odvíjí od toho, kdy uvolníte pozemek po hlavní plodině. Na poli to bývá hned po žních, na zahradě po sklizni zeleniny. Podrobné termíny podle jednotlivých druhů a typů najdete v samostatném přehledu o tom, kdy se sejí meziplodiny.

Zásadní rozhodnutí přichází až na konci. Pokud chcete porost využít jako zelené hnojení, ukončete ho ještě mladý, tedy před dozráním, a hmotu mělce zapravte. Když vám jde hlavně o pokryv a ochranu povrchu, můžete porost nechat odumřít mrazem a jeho zbytky ponechat na půdě jako mulč. V sadech a vinicích se pak uplatní trvalý porost v roli živého mulče, který se pouze udržuje sečením.

Vyžaduje pokryv půdy i legislativa a dotace?

U hospodaření na orné půdě ano. Pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům obsahují standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu, označované jako DZES. Pro krycí plodiny je nejdůležitější DZES 6, který požaduje minimální pokryv půdy, aby nezůstala nezakrytá v nejcitlivějším období. Navazuje na DZES 5, jenž míří na snížení rizika degradace a eroze včetně zohlednění sklonu pozemku, a na DZES 7 s pravidly pro osevní postup a omezení plochy jedné plodiny.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, standardy DZES podle Strategického plánu SZP 2023 až 2027 a nařízení vlády č. 73/2023 Sb.

Nad rámec těchto standardů stojí ekoschémata, tedy dobrovolné jednoleté postupy pro klima a životní prostředí. Konkrétní podmínky, termíny a plochy se mezi roky upravují, proto si aktuální znění vždy ověřte u Ministerstva zemědělství ČR nebo u Státního zemědělského intervenčního fondu.

Jak vybrat a kde koupit osivo krycích plodin?

Výběr začněte u cíle, ne u druhu. Potřebujete rychle zakrýt holou půdu po sklizni, pomůže hořčice bílá. Chcete dodat dusík, sáhněte po bobovitých. Řešíte utuženou půdu, zvolte druh s hlubokým kořenem. Roli hraje i to, co na pozemku pěstujete, protože krycí plodina nemá být příbuzná hlavní plodině.

Druhou polovinou úspěchu je kvalita osiva. Čisté a dobře klíčivé osivo dá hustý a vyrovnaný porost bez plevelů, což je u krycí plodiny celý smysl věci. Jednotlivé druhy i hotové směsi najdete v nabídce osiva na zelené hnojení od českého výrobce.

Shrnutí

• Krycí plodiny se pěstují kvůli půdě, nikoli kvůli sklizni, a chrání ji živým porostem v době, kdy by zůstala holá.
• Výraz krycí plodina má v češtině i druhý význam, a to plodinu, do které se podsévá jiná kultura.
• Meziplodina popisuje zařazení mezi dvě hlavní plodiny, zelené hnojení způsob využití porostu.
• Bobovité dodají dusík, trávy a obilniny zachytí zbytkové živiny, brukvovité přidají biofumigaci a hluboký kořen.
• U hospodaření na orné půdě řeší minimální pokryv půdy standard DZES 6, jehož aktuální podmínky je nutné ověřit.

Často kladené otázky

Použité zdroje a literatura

Odborná literatura

1. Brant V. a kol. Meziplodiny. Praha: Kurent ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Dostupné z: https://cpz.czu.cz/dl/71323

2. Magdoff F., van Es H. Building Soils for Better Crops, kapitola Cover Crops. Sustainable Agriculture Research and Education (SARE). Dostupné z: https://www.sare.org/publications/building-soils-for-better-crops/cover-crops/

Odborné a výzkumné zdroje

3. United States Department of Agriculture, Natural Resources Conservation Service. Cover Crop Management. Dostupné z: https://www.nrcs.usda.gov/

4. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Rostlinolékařský portál, sekce plodin jetel luční a tolice vojtěška. Dostupné z: https://rlportal.ukzuz.cz/

5. Zemědělec (Profi Press). Podíl druhů a zaplevelení jetelotrav. Dostupné z: https://zemedelec.cz/podil-druhu-a-zapleveleni-jetelotrav/

Úřední a legislativní zdroje

6. Ministerstvo zemědělství ČR. Podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) v nové SZP a nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Dostupné z: https://mze.gov.cz/

7. Ministerstvo zemědělství ČR. Protierozní opatření. eAGRI. Dostupné z: https://eagri.cz/public/web/mze/zivotni-prostredi/ochrana-pudy/eroze-pudy/protierozni-opatreni/