Co jsou meziplodiny? Jak je dělíme a kdy je vysévat?

Meziplodiny jsou rychle rostoucí plodiny, které se vysévají v období mezi sklizní jedné hlavní plodiny a setím další. Nepěstují se kvůli sklizni, ale kvůli půdě. Za krátkou dobu vytvoří hustý porost, který půdu chrání, kypří a obohacuje. Nejčastěji se využívají jako takzvané zelené hnojení, rozdíl obou pojmů vysvětlíme dále v článku. Meziplodiny zachytí zbytkové živiny, hlavně dusík, který by se jinak vyplavil do podzemní vody, a na jaře ho vrátí další plodině. Patří dnes k uznávaným opatřením pro ochranu půdy a vody a podporuje je i Společná zemědělská politika. Tento článek vysvětlí, jak meziplodiny dělíme, které druhy zvolit a kdy je sít a zapravit.

Co jsou meziplodiny?

Meziplodiny jsou krátkodobě pěstované plodiny seté v období mezi dvěma hlavními plodinami. V odborné literatuře se popisují jako rychle rostoucí porost s nízkými nároky, jehož úkolem je zachytit zbytkové živiny a ochránit půdu, ne přinést sklizeň. Z tohoto důvodu se jim anglicky říká catch crop, tedy plodina, která živiny zachytí.

Půda totiž nemá zůstávat dlouho holá. Holý povrch trpí erozí, vysycháním a vyplavováním živin. Meziplodina tento čas vyplní porostem, který půdu pokryje, prokoření a připraví ji pro další plodinu.

Jaké přínosy mají meziplodiny pro půdu?

Meziplodiny působí na několika frontách zároveň. Každý z následujících přínosů pomáhá půdě jiným způsobem.

Jak meziplodiny dělíme podle termínu výsevu?

Meziplodiny se nejčastěji dělí podle toho, kdy se sejí a jak přečkají zimu.

Zdroj: dělení meziplodin dle Brant a kol., Meziplodiny, ČZU v Praze.

Cyklus pěstování meziplodin během roku

Vymrzající druhy jsou mezi zahrádkáři oblíbené, protože přes zimu samy odumřou a jejich biomasa se na jaře snadno zapraví. Vymrzlá hořčice ale může na jaře komplikovat setí, proto se osvědčují vyvážené směsi více druhů.

Které druhy meziplodin se hodí nejvíc?

Volba druhu meziplodiny závisí na tom, co od ní čekáte. Některé druhy nejvíc kypří půdu, jiné zadrží nejvíc dusíku nebo nejrychleji potlačí plevele.

Zdroj: vlastnosti druhů dle Brant a kol., Meziplodiny, ČZU v Praze.

Pro rychlé krytí půdy a potlačení plevelů se hodí svazenka vratičolistá nebo hořčice bílá. Pro hluboké prokypření zhutněné půdy se používá ředkev olejná. Pokud chcete dlouhodobě dodat dusík, sáhněte po směsích s luskovinami, jako je jetelotráva.

Kdy se meziplodiny sejí?

Termín výsevu závisí na typu meziplodiny a na tom, co po ní následuje. Tři hlavní varianty shrnují následující karty.

Koloběh živin v půdě s meziplodinou

Jak meziplodinu zapravit do půdy? 

Meziplodinu zapravujeme tak, že nadzemní hmotu i kořeny zaklopíme mělce do půdy, kde se rozloží a dodají organickou hmotu. Načasování je důležité. Zapravujeme nejlépe před květem, dokud je hmota mladá a snadno se rozkládá.

U vymrzajících druhů se o část práce postará mráz. Odumřelý porost stačí na jaře mělce zapravit nebo nechat jako mulč na povrchu. U ozimých druhů se zapravuje na jaře před setím další plodiny. Zelená hmota se nemá zaorávat příliš hluboko, protože v hloubce bez vzduchu se rozkládá pomalu.

Jak meziplodiny zařadit do osevního postupu?

Meziplodina se zařazuje mezi dvě hlavní plodiny, takže pomáhá přerušit osevní sled a omezit choroby a škůdce. Platí ale pravidlo, že meziplodina nemá být příbuzná hlavní plodině, jinak hrozí přenos chorob.

Pozor hlavně na brukvovité druhy. Hořčice bílá a ředkev olejná jsou příbuzné řepce, takže se nehodí do osevního postupu s řepkou ani s brukvovitou zeleninou. Naopak svazenka vratičolistá není příbuzná žádné běžné polní plodině, takže ji lze zařadit prakticky kamkoli. Po bramborách se osvědčí rychlá meziplodina, která využije zbytkové živiny a ochrání půdu do jara.

Co znamenají meziplodiny v dotacích?

Meziplodiny jsou součástí pravidel Společné zemědělské politiky pro období 2023 až 2027. Patří mezi opatření, která chrání kvalitu půdy a vody, a proto je stát finančně podporuje. Zemědělci je mohou vysévat na vyčleněné části orné půdy v rámci takzvaných neproduktivních ploch.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, ekoschémata a standardy DZES, SZP 2023 až 2027.

Pokud hospodaříte na orné půdě a meziplodiny zakládáte kvůli dotacím, ověřte si aktuální podmínky u Ministerstva zemědělství ČR nebo u Státního zemědělského intervenčního fondu, protože koeficienty a lhůty se mohou mezi roky upravovat.

Jaké jsou nejčastější chyby při pěstování meziplodin?

I dobře myšlená meziplodina nezabere, když se udělá pár typických chyb. Většina z nich se týká špatného načasování a výběru druhu.

Zdroj: zásady pěstování meziplodin dle Brant a kol., Meziplodiny, ČZU v Praze.

Jaký je rozdíl mezi meziplodinou a zeleným hnojením?

Tyto pojmy spolu úzce souvisí, nejsou ale totožné. Meziplodina je rostlina, kterou na poli nebo zahradě vyséváme mezi dvěma hlavními plodinami. Zelené hnojení je způsob, jak ji využijeme, tedy zapravení její čerstvé zelené hmoty a kořenů zpět do půdy. Rozdíly přehledně ukazuje tabulka.

Zdroj: zpracováno dle Brant a kol., Meziplodiny, ČZU v Praze.

Jednoduše řečeno meziplodina je prostředek a zelené hnojení je účel. Když meziplodinu po vzejití zapravíme, plní funkci zeleného hnojení. Většina meziplodin se pěstuje právě k tomuto účelu, část se ale využije i jako pastva nebo krmivo.

Jak vybrat a kde koupit osivo?

Výběr osiva začíná u cíle. Pro rychlé krytí holé půdy a potlačení plevele se hodí hořčice nebo svazenka. Pro prokypření zhutněné půdy ředkev olejná a pro dlouhodobé dodání dusíku směsi s luskovinami. Důležitá je i kvalita osiva, protože čisté a klíčivé osivo dá hustý porost bez plevelů.

Kompletní osivo na zelené hnojení i jednotlivé druhy najdete u českého výrobce. Pokud si nejste jistí výběrem, využijte poradnu pro pěstování, kde poradíme druh i dávku podle vaší půdy.

Shrnutí

• Meziplodiny jsou rychle rostoucí plodiny seté mezi dvě hlavní plodiny kvůli ochraně a obohacení půdy.
• Dělíme je na ozimé, letní strniskové a vymrzající.
• Nejvíc dusíku zadrží a nejvíc biomasy dají svazenka vratičolistá a hořčice bílá.
• Sejí se hned po sklizni do vlhké půdy a zapravují mělce před květem.
• Zelené hnojení je způsob využití meziplodiny, tedy zapravení její zelené hmoty zpět do půdy.

Často kladené otázky

Co jsou meziplodiny jednoduše?

Rychle rostoucí plodiny seté mezi dvě hlavní plodiny. Nepěstují se kvůli sklizni, ale kvůli ochraně a obohacení půdy.

Kdy se seje svazenka?

Jako letní meziplodina po sklizni obilí, zhruba od konce července do začátku září. Rychle vzchází, takže snese i pozdější letní výsev.

Kdy meziplodinu zapravit?

Nejlépe před květem, dokud je hmota mladá a snadno se rozkládá. U vymrzajících druhů stačí mělké jarní zapravení odumřelého porostu.

Hodí se hořčice jako meziplodina vždy?

Ne. Hořčice je brukvovitá, takže se nehodí do osevního postupu s řepkou ani brukvovitou zeleninou. V takovém případě je lepší svazenka.

Jaký je rozdíl mezi meziplodinou a zeleným hnojením?

Meziplodina je rostlina, kterou vyséváme. Zelené hnojení je její využití, tedy zapravení zelené hmoty zpět do půdy.

Podporují se meziplodiny dotacemi?

Ano. Jsou součástí pravidel SZP 2023 až 2027 s přepočítacím koeficientem 0,3 a osmitýdenním zákazem zásahů po založení porostu.

Použité zdroje a literatura

Odborná literatura

1. Brant, V. a kol. Meziplodiny. Kurent / Česká zemědělská univerzita v Praze.

2. Lockhart, J. A. R., Wiseman, A. J. L. (2014). Introduction to Crop Husbandry Including Grassland. Elsevier.

Vědecké studie

3. Vos, J. et al. (1998). Field observations on nitrogen catch crops. Plant and Soil, 201(1), 149–155.

4. Gentsch, N. et al. (2022). Soil nitrogen and water management by winter-killed catch crops. SOIL, 8(1), 269–281.

Úřední a legislativní zdroje

5. Ministerstvo zemědělství ČR. Podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) v nové SZP. mze.gov.cz.

6. Ministerstvo zemědělství ČR a SZIF. Ekoschémata a neproduktivní plochy, Strategický plán SZP 2023 až 2027.