Kdy se sejí meziplodiny? Jaké jsou termíny výsevu podle typu, druhu a počasí?

Meziplodiny se sejí hned po sklizni obilí, nejčastěji od konce července do poloviny září. Letní strniskové druhy je ideální zasít do poloviny srpna, nejodolnější hořčice snese výsev do 10. září. Ozimé meziplodiny se sejí na podzim a zůstávají přes zimu. Vymrzající druhy stačí založit od léta do podzimu. Tento článek vám dává konkrétní termíny podle typu i druhu, nejzazší možný termín před zimou a ukazuje, jak počasí rozhoduje o úspěšném výsevu.

Kdy se sejí meziplodiny?

Hlavní výsevní okno spadá do období hned po sklizni obilí, tedy zhruba od konce července do poloviny září. Záleží přitom na typu meziplodiny. Letní a strniskové druhy patří do půdy ideálně do poloviny srpna, nejodolnější hořčice zvládne výsev až do 10. září. Ozimé meziplodiny se vysévají na podzim a přezimují na poli, vymrzající druhy stačí založit od léta do podzimu.

Pro plánování platí jednoduché pravidlo. Čím dřív zasejete do vlhké půdy, tím víc biomasy porost stihne vytvořit. Letní druhy potřebují minimálně 8 až 10 týdnů vegetace, spíš ale 14, aby vytvořily dostatek zelené hmoty a kořenů. Termín výsevu tak rozhoduje o tom, jaký užitek z meziplodiny nakonec budete mít. Pokud teprve zvažujete, jestli meziplodiny zařadit, projděte si nejdřív, co jsou meziplodiny a jaké mají přínosy.

Jaký je rozdíl mezi letními a ozimými meziplodinami z hlediska termínu výsevu?

Meziplodiny dělíme podle termínu založení do tří skupin. Každá má jiné okno výsevu a jinak se chová přes zimu. Než osivo objednáte, je dobré vědět, do které kategorie vámi vybraný druh patří. K letním porostům určeným na seno či pastvu patří třeba jetelotráva, kterou volíte podle stejné logiky výsevního okna.

Kdy se seje svazenka, hořčice a další druhy meziplodin?

Každý druh má svůj nejzazší termín výsevu, po kterém už nestihne vytvořit dostatek hmoty. Následující kalendář vychází z tabulky strniskových meziplodin a uvádí krajní data, ke kterým má smysl jednotlivé druhy ještě zakládat. Mezi rychle vzcházející a univerzální druhy patří svazenka vratičolistá, která spolehlivě vzejde i v sušších letech.

Zdroj: Brant a kol., Meziplodiny (ČZU), tabulka strniskových meziplodin.

Uvedené termíny berte jako horní mez, nikoli jako ideál. Při výsevu na samé hranici okna porost vzejde, ale hmoty vytvoří podstatně méně než při srpnovém založení. Pohanka je z celé skupiny nejcitlivější na mráz, a tak jí dejte přednost spíš v teplejších oblastech a dřívějším termínu.

Do kdy se dá meziplodina sít a co se stane při pozdním výsevu?

Nejpozdější letní výsev ze strniskových druhů snese hořčice bílá, podle odborné tabulky až do 10. září. Lidové i dotační pravidlo bere polovinu září jako rozumnou mez pro rychle vzcházející druhy. Pozdější výsev už znamená velké riziko, že porost nestihne nic užitečného vytvořit.

Pozdní výsev má hned několik nepříjemných důsledků. Zkracuje se období vhodných teplot pro růst, porost zůstává řídký a vytvoří málo biomasy. Klesá také schopnost bobovitých druhů vázat dusík. Slabá meziplodina pak na jaře spíš odebírá vodu z půdy a zvyšuje potřebu herbicidů, místo aby pomáhala. Pokud meziplodinu zakládáte kvůli dotacím, řiďte se nejzazším termínem osetí a délkou zachování porostu podle podmínek konkrétního ekoschématu a standardu DZES, které si ověřte u Státního zemědělského intervenčního fondu.

Kdy sít meziplodinu na zelené hnojení a podle následné plodiny?

Termín výsevu na zelené hnojení se řídí tím, co budete pěstovat po meziplodině. Pokud následuje ozim, máte na růst meziplodiny jen krátké okno a musíte ji založit hned po žních. Pokud přijde až jarní plodina, máte času víc a porost může vegetovat dlouho do podzimu. Vhodné osivo na zelené hnojení proto vybírejte podle délky volného okna mezi dvěma hlavními plodinami.

Termín výsevu úzce souvisí s termínem zapravení. Porost se nejčastěji zapravuje v plném květu, kdy má nejvíc zelené hmoty. Před jarními plodinami jako cukrovka nebo kukuřice se osvědčují vymrzající druhy, které přes zimu samy odumřou a na jaře zůstane jen mulč. Pro tento účel se hodí fumigační směska, kterou založíte v létě a před zimou ji necháte vymrznout. Na zahradě se zelené hnojení sije na podzim na uvolněné záhony, aby přes zimu chránilo půdu.

Jak vlhkost půdy a hloubka výsevu ovlivňují úspěšný výsev meziplodin?

Voda a teplota jsou hlavními regulátory klíčení. Sucho po žních vzcházení prodlužuje a u některých druhů může vyvolat takzvanou sekundární dormanci, kdy semeno odloží klíčení na později. Výsev do půdy se zbytkovou vláhou je tak nejjistější cesta k vyrovnanému porostu.

Roli hraje i kontakt semene s půdou a hloubka uložení. Za sucha pomáhá uložit semeno o něco hlouběji, kde je více vláhy. Velká semena, třeba lupina, potřebují dostatečnou hloubku vždy, drobná semena naopak patří mělce. Spouštěčem výsevu je v praxi termín sklizně předplodiny, proto se vyplatí mít osivo připravené ještě před žněmi a zasít hned, jak pole uvolníte.

Jaký je praktický kalendář výsevu meziplodin?

Pokud si chcete celé časování zapamatovat v jednoduchém přehledu, držte se měsíčního rytmu. Ušetří vám to zbytečné rozhodování v sezoně, kdy je po žních málo času.

Shrnutí

Často kladené otázky

Použité zdroje a literatura

Odborná literatura

1. Brant V. a kol. Meziplodiny. Praha: Kurent ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Kapitola 3 (Faktory ovlivňující pěstování meziplodin) a kapitola 4 (Členění meziplodin podle termínu založení porostů), tabulky 12 až 14. Dostupné z: https://cpz.czu.cz/dl/71323

Vědecké a výzkumné zdroje

2. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Přezimování strniskových meziplodin. 6. 1. 2023. Dostupné z: https://www.vurv.cz/2023/01/06/prezimovani-strniskovych-meziplodin/

Úřední a legislativní zdroje

3. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES), dle Strategického plánu SZP 2023 až 2027. Webová encyklopedie VÚMOP. Dostupné z: https://encyklopedie.vumop.cz/. Doplňkově Ministerstvo zemědělství ČR, Shrnutí informací k podmínkám standardů DZES, https://mze.gov.cz/